Tajemná řeč duše

Rozum je dobrý sluha, ale zlý pán a proč tomu tak je?

Je lepší nechat se vést rozumem nebo intuicí? Také často nad vším přemýšlíte místo toho, abyste se nechali vést vnitřním hlasem? Hlasem svého srdce a své duše…?

Rozum je výborný a velmi mocný nástroj díky kterému vzniklo mnoho velkolepých projektů. Díky rozumu se např. můžeme během pár hodin nechat přepravit na druhý konec světa a také prostřednictvím rozumu bylo učiněno mnoho skvělých dalších vynálezů. Na začátku vždy stojí myšlenka, kterou rozum předefinuje, zanalyzuje a vymyslí, jak by se dala zhmotnit.

Co je to vlastně rozum?

A já bych na to nahlédla trochu jinak, než je zvykem. 🙂

V dávných dobách pomohl rozum a s ním spojené přemýšlení k přežití. Postupem času se nám díky rozumu začal „zjednodušovat“ život. Zjednodušovat ovšem jen zdánlivě. Je sice pravda, že mnoho vynálezů nám usnadnilo život (auto, pračka, lednice, počítač…), ale přitom máme paradoxně času stále méně. Ano, je to subjektivní pocit, zejména pokud máme děti.

Člověk byl obdařen rozumem a uvědoměním si sám sebe, jako jediný tvor na Zemi. Dovede svou kreativní myslí vytvořit vskutku velkolepá díla. Stejně tak dovede být i ničitelem.

Rozum se u člověka rozvinul do takových rozměrů, že se z něj stala doslova samostatná entita. Entita, která ovládá člověka a řídí jeho život. Taková entita jako jakákoliv jiná totiž potřebuje čerpat energii a když doroste do velkých rozměrů a převyšuje ho, tak se ujme kormidla. To způsobilo, že v posledních dobách je mnoho lidí odpojeno od jemnohmotných částí reality, a tedy i od víry.

Ono totiž řídit se v životě pouze nebo většinou rozumem moc nejde. Člověk by měl být už z přirozenosti veden intuicí. Rozum je v pořádku, pokud máme něco vymyslet, tak je to skvělý pomocník. Díky němu můžeme ledacos opravit, naplánovat si cestu nebo napsat skvělou slohovou práci. Rozum jde ruku v ruce s inteligencí. Čím jsme inteligentnější, tím lépe dokážeme zapojit rozum.

Jenže, když se necháváme vést primárně rozumem, pak ztrácíme víc, než si myslíme. Rozum je výborný sluha, ale zlý pán. Pokud se zmocní vlády a nepustí ke slovu hlas duše, pak naše duše začne pomalu „umírat“. To se stane, když nenásledujeme svou životní cestu, svůj záměr.

Všichni máme za úkol rozvíjet svůj potenciál

Když jsme mladí ještě to nijak nepociťujeme, protože jsme přirozeně napojení na Zdroj energie. Postupem času však životní energie ubývá a mnohem více tomu, kdo je podřízen právě rozumu. Pokud nerozvíjíme svůj potenciál, duše nás během života několikrát upozorní prostřednictvím různých potíží a krizí, které vyprojektuje do hmotného světa, aby s námi zatřásla. Nechat se vést intuicí je životně důležité, abychom žili naplněný život a dostáli úkolu, který jsme si pro toto vtělení předsevzali.

Pokud rozum (mysl) převezme nadvládu nad hlasem duše (intuice) můžeme si být jistí, že tato Cesta nás nedovede tam, kde bychom chtěli být.

Že jsme v tahu rozumu, ať už ve vztahu, v zaměstnání, v rodině…poznáme tak, že se cítíme třeba dlouhodobě pod tlakem, nebaví nás to, necítíme se vnitřně naplnění nebo jsme ze všeho unavení a většinou bez vnitřní energie. Zapadneme do stereotypu a upínáme se např. na kariéru, nákupy, péči o domácnost, vlastně neustále řešíme nepodstatné věci a neumíme se uvolnit.

Pozor! Může se stát, že od určitého věku, pokud naprosto ignorujeme svou intuici a nereagujeme na to, co skutečně cítíme, začne duše pomalu umírat. Takový člověk je potom už jen ve vleku událostí a stereotypu po zbytek života až do své smrti.

To nejsou moc pěkné vyhlídky, že?

Rozum je skvělý sluha, ale pánem by měl být hlas duše. Duše nás vede neomylně správně. Duše se pak posunem vědomí na vyšší vibrační úroveň proměňuje. To ale neznamená, že proměna s sebou někdy nenese i bolest. Dokonce taková bolest bývá i součástí transformačního procesu. Rozdíl je totiž v tom, že když jdeme za hlasem své duše, cítíme vnitřně velmi silnou energii a sílu, i přesto, že musíme zdolat určité překážky. My vnitřně víme, kudy máme jít a co přesně máme dělat. Jaké zkoušky jsme si nastavili ještě před vtělením. Pokud nás ovšem ovládne strach, budeme vše rozumově hodnotit a neuděláme nic, tak jsme tu zbytečně.

Stejně tomu neunikneme, protože do stejné situace budeme vstupovat pořád dokola během života i každého vtělení, dokud nedojde k úspěšnému zvládnutí zkoušky. 🙂

Tak například, když se rozhodneme změnit zaměstnání…nastoupíme jinam, případně začneme podnikat, ale to neznamená, že se nám bude hned dařit. Na začátku je potřeba osvojit si spoustu nových dovedností a třeba taky párkrát šlápnout vedle. Není to vždy úplně příjemný proces, ale známe svůj cíl a víme, proč to děláme. Dáme do toho svou energii, která se nám zákonitě vrátí zpět. V jaké formě se nám energie vrátí zpět, tak to už je jen na nás. Vždy totiž záleží na tom s jakým emočním nábojem k celé situaci přistupujeme. Jestliže něco tvoříme s nechutí a negativní energií (emocí), tak ta se nám také vrátí v podobě jiné negativní energie, nedostatkem, krizí atp.

To samé se děje s jakoukoliv jinou životní změnou. Vždy myslete na to, jak se u toho cítíte. Nenechte analyzovat rozum, ten už svou práci odvedl jistě mnohokrát před tím, když jste se snažili si vše rozumně zargumentovat. 🙂

Jediné, co může člověku bránit žít život podle svých představ, je pohodlí a strach. Ano všichni máme rádi své pohodlí, ale my tu nejsme proto, abychom to tu jen pohodlně přečkali a pořád se něčeho obávali. O tématu, které se pojí se strachem, energií a porozuměním svému tělu se mnohé dozvíte v mém eBooku Poznej tajemnou řeč těla a duše ZDARMA, který si můžete stáhnout ZDE >>.

Jsme tu proto, abychom tvořili a duchovně rostli! Je velká škoda tuto životní zkušenost propásnout. Nikdy není pozdě vystoupit ze své komfortní zóny navzdory rozumu a začít si plnit sny ať už jsou jakékoliv. 🙂

Přeji nám všem krásné a naplněné životy procítěné srdcem, nechť každý následuje svou cestu

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *